RP záznamy

Zrovna jsem učila tančit lžíce v Jídelně našeho hradu, když mě vyhledal ten můj skřet, co mi už nějaký ten pátek nosí poštu.
Psala mi Martina, nezastihla mě nikde v komnatě a tak mi urgovala zprávu.
Pan Madden zuří, tu mrtvolu co jsme s Martinou a Vivou přitáhly na kolečku a dalšími zspůsoby chtěl mít první u sebe on.
Dal jí ultimátum.
Copak bych mohla Wyrdě něco odepřít? Kor když jí ještě něco dlužím, totiž že ututlala můj poslední...no co, tak byla tma a ten kluk neřekl kolik mu je, když jsem ho zakousla. O:-) Ještě že tu Wyrdu mám, tenkrát jsme ho zakopaly v lese.
Ale teď potřebovala pomoc ona.
Napsala jsem Bárnymu dopis, že si tu jeho mrtvou hračku půjčím, doufám že mi jí pan kardinál fakt vrátí, jinak mě to naštve.
A s vidličkama po kapsách jsem se vydala i s mrtvolou pryč, někde jí schovám, než někoho dalšího napadne mi jí štípnout.
Pan kardinál také brzy obdrží vzkaz o tom, že mrtvola je v bezpečí, ale pro jistotu se nepodepíšu, aby mě nezačal vydírat.
Pche, to tak..
Upřímně, nechápu co na tom všichni vidí a mají, je to opravdu nechutné a už ani nemá oči!

Uff..z posledních dní mám trochu vokno. Doufám, že to není moc vidět. Před pár dny jsem pořádala takový decentní dýchánek pro mé talentované přátele (rozuměj hlasitá hudba, sex, absinth apod) No a.. mám zase trochu vokno. Hrála tak hrozná hudba, že tu tam vážně mohl strčit jenom Eric. Až přijde, zeptám se ho, kde to bere. A vlastně..zjevila se tam Trine. Kaine, at se to nedozví Ian nebo je ze mě paštika na chlebíček ve tvaru toreadorské růže. Taky jsem si rozřízla ruku mmm...Taky mám ten dojem, že jsem tu malou učila pít..upff. Nejsem asi ten pravý vzor pro život. Ne teď.
Také proběhla krátká schůzka s Alexanderem. Výměna informací, nic pro ty slizký zobany ze Sabbatu.

Že by se dělo něco nového, to se říct nedá, všichni mě štvou, až na výjimky .. ke kterým se v poslední době nejspíš řadí všichni, protože jsem už dlouho na nikoho nenarazil. Možná dobře, i když jak pro koho..
Procházky po zasněžených střechách Institutu by mohly probíhat častěj .. budu tam zas muset někoho vytáhnout.
No a za zmínku by možná ještě stála jedna nečekaná párty na toaletách .. ale to pochopí jen zasvěcení.
Taky bych se mohl poohlídnout po nějaké nečisté prácičce, ze vzteklinou tu běhá kde kdo .. třeba ten kostlivec od Baalitů, ale to by mi neprošlo ..

No u všech Malkavianů na nebi!
Ne že bych si chtěla fandit, ale chvíli tu nejsem a hned po návratu musím narazit na Kardinála?!
To mi byl Anděl dlužen...ach jo.
No, zjevil se na té své herce, kterou jistě natírá klihem aby byla černější a hodil mi k nohám plášť.
Cokapk jsem pes? ještě jednou a přísehám že zvednu nožičku a označím ho!!!

No takže jsem zpátky. Napsala jsem o tom Baronovi, aby s tím počítal až příště
přijdu v noci na návštěvu, nerada tam potkávám ty..no to je jedno.
A také jsem mu napsala o setkání s panem Maddenem. A se vzkazem, který mi pro něho dal.
(Copak jsem krom čokla i sova??)
Prý: "Stín východu se vrátil"
Asi mu už začlo šplouchat z dlouhověkosti na maják. V noci stíny nejsou vidět...většinou..
//Chňa chňa chňa//

Navratil jsem se z Rima, kde jsem vyrizoval zalezitosti meho klanu a zastihl me list od me milovane zeny. Jiz je take zpet a potkala se s mym synem jak se zda. Krom naklonosti k me osobe, ktera me velmi tesi jsem se z jejich ust (nebo spis pismenek) take dozvedel, ze Kuei-Jin je zpet. Nyni sedim u Christiana doma, houpu na kline sveho vnuka a premitam, zda ma neco spolecneho s morem nebo ne. Schuze Camarilly a Sabbatu ustaly stejne rychle jako zacaly a ukol, ktery jsem jim dal zustava nesplnen. Navstivil nas take Max, ale kdyz zjistil, ze nema co ukrast, zase zmizel. Pak se vsak Christianovi zachtelo vystrelit si ze me, coz jsem nenesl s libosti, chtel jsem si u nej doma odpocinout, ne tohle, a tak jsem odesel.

Jeden se vyhrabe jednou a čas z práce a uvrhne se do dalších problémů...
Ať už se jedná o aféru s ukradenou mrtvolou, opovržení od našeho ctihodného Christiana, radostné a přátelské uvítání s "tím z Východu" (jo, ta rána se mi hojila docela dlouho).
Pozitivem je to, že občas došla na milá setkání, některá asi nejsou vhodná pro malé děti... Hm...
Nicméně opět se k mé velké libosti vidím s Alexanderem (jako by celý dnešní den nestál za ho... i bez toho), opět neschopnost některých odnesu já... Jak typické... Vykašlat se na všechno a to pěkně z vysoka... Mám akorát tak dost ignorace a urážek. Přestávám se angažovat ve věci morového chlapce... Ať se klidně mor vrátí, ať se klidně všichni nakazí... Bude mi to jedno. Jsem znechucena.
No nic, asi se zase budu jenom věnovat těm milým setkáním

Moje maličkost se také jednou vyloupla na pozemcích a to s upřesním v Křižánkách, kde jsem se v jedné místní čajovně setkala s Claire, ale hlavně s Theodorem, který se má stát mím budoucím synkem
Na jednu stranu jsem ráda, že jsem se s nim mohla setkat ještě před přijímáním...na stranu druhou mám smíšené pocity o tom, zdali nemá trochu jiné hodnosty než by Tremere mít měl...Budu muset o tom zapřemýšlet...
...a kupodivu, i když tam byla Claire nikdo neskákal z okna

Silvestra nějak neprožívám, takže jsem normálně pracovala. Až po půlnoci jsem se rozhodla poohlídnout se po nějaké společnosti. Ve XIII. komnatě jsem narazila na Alexandra, vrkajícího s Carin, Elroye a nějakou Elfku. Okamžitě jsem učinila rozhodnutí dokázat, že i Ventrue jsou schopní se bavit a jako první krok jsem vyzvala Elroye, který zrovna naléval pití, aby mi nalil také. Alexandr s Carin začali tančit na nějaký táhlý slaďák a navodili romantickou atmosféru. I tak pomalý tanec mírně podroušeného Alexandra unavil. Omluvil se proto, vtiskl Carin cosi do dlaně a odešel. Potom vytáhl Elroy mně a Elfku na parket, zalévaný pro změnu latinskoamerickými temperamentními rytmy. Téměř ke konci se Elfka nějak zapotácela únavou a než jsme se nadáli zmizela v tichu hradu. Dokončili jsme s Elroyem tanec, i Carin nás pochválila a vesměs jsme se shodli všichni, že čas se nachýlil a rozloučili jsme se s přáním hezkého Nového roku.

Jak shrnout několik posledních dní..jako jeden velký chaos. V mých dílech se stále objevují dost nechutné krvavé motivy, o kterých kolikrát ani nevím, kde se vzaly..Pár světlých okamžiků přesto nastalo a to když jsem si mohla dopřát jednu chutnou večerní svačinku v podobě Elroye a když Max slíbil, že se ke mě nastěhuje. Poslední dobou si tam přijdu moc sama. Ale dali jsme si pravidla! Žádné sázky u mě doma, o můj majetek a oni o mne (ano, už to tu bylo taky), žádný zbytky hambáčů v mý sedačce a žádný lehký holky v mý posteli. A co na to pravil ten bídák? Že prý ta jediná tam budu já! Pchá!

To, ze jsem mel svatbu vsichni vedi, par z upiru na ni i bylo, takze nebudu opakovat ))
Ma jedina novinka je ta, ze se Chris odstehoval do Benatek (do MOJI Italie -.-) a sve panstvi ridi odtamtud. Se svou zenou ziji stastne a poklidne a premitam, zda nas mor nebo jine nestesti nestihne driv, nez ta lina banda neco vymysli a zjisti

Takže, abych to vzal po pořádku. Po Bartemiusově svatbě, která proběhla poněkud zmateně a hekticky, padlo mé rozhodnutí se odstěhovat do teplých krajů a to zpětně do Benátek ( KDE MÁM SVÉ SÍDLO =.= ). Samozřejmě se mnou odjíždí i Aelin s naším synem Damienem.
Můj úřad zde nadále setrváva a prozatím jsem se rozhodl, že jej zde budu zastávat skrze Erloye.. ať se nesnaží mě zklamat, jinak z něj nezbudou ani jeho svátečný spodní prádlo.

Taakze, abyste vy chuligani vedeli taky neco o mne. Nedavno sem se potkal s Elen na Institutu a kdejaky pajzl v lese jsem vymenil za jeji sidlo, takze sem ted nakvartyrovany u ni, jak uz rikala. Ten jeden obraz, co mela v hlavni hale, uz nema, potreboval sem vyrovnat dluh. No a jinak sem se ji zeptal, jestli chce byti druzka moje a ona ze jako jo, takze to ted spolu tahnem. A ja se vazne snazim...
Taky mi psal nejaky Damien, vypada to, ze budu Otec. Chudak kluk...ten si uzije.

Setkal jsem se se svou milovanou vnuckou Carin...trochu jsme se prosli, popovidali si a shodli se, ze zdejsi upiri naprosto kaslou na sve povinnosti. Takze budeme muset pritvrdit -.- Carin bude trenovat Necromancii, kvuli nevyresene zahade s mrtvolou a morem a ja zacnu byt zly baron -.-

Po menší procházce s mým dědou a jedním rozhovorem s Alexem, jsem se rozhodla, že je načase začít trochu pracovat na Necromancii. Uvidíme, třeba to pomůže s tou záležitostí s morem.

Zvláštní to věci dějí se poslední dobou mezi našinci, neshody .. jo, podrobnosti nikdo vědět nemusí .. s mou drahou polovičkou (poslední dobou ani nevím, jestli jí být chce, když mě na noc strká k Ignisovi na seno) se sice pomalu uklidnily, ale další vyvstaly.
Kardinál si to zamířil do luxusu, ze kterého jej vytrhla další ze schůzí jeho zdejšího panství. (očividně mu to ovzduší v Benátkách nesvěčí, jelikož byl vskutku nerudnější než obvykle) Výsledky schůze jen pro zasvěcené.

A navíc to vypadá, že se konečně pohne s tím morem, dobré zprávy jistě Madden uvítá po tom menším konfliktu.

Poslední dobou nemám nejlepší náladu. Hlavní důvod je ten, že se vyšetřování nikam nehne. Christian se uzavřel a nereaguje na mé dopisy, což mě nevýslovně vytáčí a nehodlám to jen tak nechat. Naneštěstí jsem se nedávno dověděl o tom, že je jmenován další vyšetřovatel nebo co to má být - Carin. Další osoba, co se do toho bude plést, zatraceně. Nevím, jestli tím chce Baron zvýšit v celé situaci svůj vliv, ovšem prvně by si měl srovnat ten vzpurný Sabbat, ohavný škraloup na jeho panství, který nedokáže nic víc než mlžit a mařit práci ostatním. Jakoby toho nebylo málo, měl nyní bych spolupracovat s Elroyem. S kýmkoliv, snad i s tím Chrisem nebo s Martinou bych spolupracoval snadněji. Takže Já, Elroy a Carin mezi námi... jakoby se historie opakovala, já však na náhody nevěřím. Buď je Baron bláhový, jelikož si moc nedokážu představit soulad tohoto našeho trojlístku nebo tady někdo prasácky tahá za nitky a tato představa se mi nelíbí ještě víc.

Tak jsem byla úspěšně přijata. Ne, že bych počítala s neúspěchem, ale vždy je tu jisté procento. O dění tady na Institutu toho moc nevím, zatím jsem se ani pořádně neseznámila s žádným upírem na vyšší úrovni. Že bych je až tak děsila? To jistě ne. Na schůzi Sabbatu jsem zaslechla cosi o moru, ale to je asi tak všechno. Jinak celé to hm "společenství" je poněkud zvláštní. Celá schůze se vyvíjela zajímavým směrem.

Alexander svolal další schůzku Camarilly. Účast byla opět mizerná. Pouze Alexander, já a dvě novicky. Nicméně to nenarušilo naše plány a náš cíl je stále jasný- potřít Sabbat, muhahaha.

Při jedné z menších obchůzek vesnice, se mi zadařilo nechat v zapalování klíčky, jo zbytek si domyslíte. Motorka hned zmizela za rohem, překvapivě se objevila před kavárnou, kde jsem ji nakonec našel .. a v kavárně nikdo, tak mě popad amok, je fajn mít někoho, kdo to ve vás dokáže uhasit.
A pak mám někde sehnat Alexandra, jo .. ten se zas kdo ví kde naparuje na svých oblíbených večírcích .. ale ta chvíle, ten výraz, to jistě bude stát za to.

Kontaktoval me Alex. Camarilla planuje jakousi spolecenskou akci, tak uvidime, co z toho vyplave. Take jsem napsal svemu drahemu synovi do Italie. Brzy budeme mit schuzku...velmi pracovni, ale presto doufam prijemnou ;o) A veci se konecne pohnou

Dlouho jsem nepsala, takže ani nevím, co jsem vlastně zapomněla napsat. :-D Nicméně...

S Camarillou máme plán, který moc nevychází a asi půjde do kopru. Pokuď setrváme alespoň v jednom bodě, ještě není věc ztracená, ale je to na delší dobu. No neva, máme věčnost a jen zbabělec by z boje utíkal.

Jestli bude další schůzka Camarilli nevím, Alex má teď trochu jiné starosti, viz níže...

Jinak proběhl Camarillský večírek, na kterém si upírčata podávali dveře, takže co jiná skupina, to jiný děj a vývoj, ale celkově to hodnotím pozitivně.

Z událostí posledních dní... S Elroyem jsem měla dvě velmi soukromé, leč příjemné debaty. Podrobnosti si nechám pro sebe.

Posledním sólkaprem je Alex. Moje oblíbená bláznivka Eleuth uspořádala takové "jen tak párty" setkání. Nebyla jsem u toho od začátku, takže jsem o dost přišla, ale údajně se Alex, Kain ví proč a jak, napil z Eleuth a co to s ním udělalo bych asi nechtěla zažít. Alex se totiž v náhlém pomatení smyslů absolutně a malkavsky zamiloval do Bártyho. Vůbec bych se nedivila, kdyby to bylo cílené jednání Sabbatu za účelem zesměšnění camarillského představitele. Taková potupa! To jim nedarujem (doufám). :-D No, Bárty, místo aby byl potěšen, zdrhal tajnou chodbou a chudák Alex mu nesmí na oči. Ještě před tím, poslal Bárty Alexe připravit komnatu pro jejich romantickou noc., takže když se Bárty vytratil, Alex se vrátil a protože už účinky malkaví krve poněkuď vyprchaly, hrozně se divil, proč má na sobě tričko se srdíčky a nápisem "I love Bárty". V návalu zlosti si tričko ztrhnul a hodil do krbu, což ale neměl dělat přede mnou.
Nic si nenalhávám, jsem už dlouho sama a tak je moje prokletí neživota poněkuď trpější, než u ostatních upírů. V současné době jsem v takovém stavu, že když se přede mnou cokoliv mužského neprozřetelně pohne, může to mít dalekosáhlé následky. A v tom, on si prosím svlékne tričko a stojí přede mnou bez!
Nebudu popisovat své sváděcí manévry, řeknu jen, že mě Alexova povolnost trochu překvapila. Od gentlemana, kterým by měl camarillan být, bych čekala větší drahoty. No, asi by to dopadlo zajímavě, kdyby se Ciara nezmínila, že s ní něco měl. Poslední o co stojím, je být xtá v pořadí a ještě o tom vědět. A navíc ON s TAKOVOU. Sabaťácká Tzimizce! To na mě bylo moc. Řekla jsem Alexovi pár nemilých slov a klidila se.
Ale... jestli jsem zaslechla správně, co za mnou ještě vyslovil, než se doklaply dveře... možná,... :-D

A tak nevím, jestli je to v tom našem upířím společenství víc blázinec, nebo hampejz, ale strašně mě to baví. :-D

Mám vzetk.
Opravdu ohronný vztek, čeho bylo dost, toho už je příliš. A čeho bylo málo, toho je ještě míň.
Zaprvé mám děsný hlad.
Zadruhé, mám neuvěřitelný vztek.
Zatřetí, učinila jsem zjištění, že mezi upíry máme zrádce.

Je to až k nevíře, co všechno si Malkav musí udělat sám. Někdy si přeju, aby všichni kolem byli normální,
ta zabedněnost, jak mi sliboval Malkav, je ještě nepřešla a bohužel to nějakých pár tisíciletí asi ani nemají v plánu!!!
U všech svatoježatejch!
Když pominu fakt, že jsem se musela vnutit jako jídlo Alexandrovi, panáčkovat před Kardinálem a honit po večírku po hradu Kain-ví-proč vystrašeného Barona , mám opravdu pocit, že všechno jde z kopce.


Jednoho hnusnýho dne si sbalím trosky, vezmu si svýho mrtvýho koně a odjedu.


A v tohle rozpoložení musím řešit něco jako dvojitou velezradu v epesním podání jednoho z nás.
Jen co někoho potkám, musím mu ten úkol předat a jít se někam pořádně (lidově řečeno) "nažrat". ještě chvíli a budu mluvit jako trpaslík.
To mi fakt chybělo..