Výpovědi svědků

Zde je Váš prostor

Únos Carin

Vše začalo jedním anonymem, který chtěl výkupné za unesenou Carin. Došel mě a podobný i Bartymu. Společně jsme pak spekulovali, kdo by za tím mohl být. První podezření padlo na Elroye a to se ukázalo, po mém rozhovoru s Martinou, jako pravdivé. Ten rozhovor stojí za zmínku, jelikož mi tehdy Martina lhala a dokonce se schovávala za samotného Bartyho. Prořekla se hned na začátku, když se mě ptala na únos. Jak by o něm mohla vědět? Nakonec zalhala, že jí to řekl samotný Baron, čemuž jsem nevěřil, protože jsem se s ním osobně domluvil na utajení celé záležitosti. Sledoval jsem ji až do lesa, kde jsem se po menších peripetiích ocitl až před Elroyem a samotnou Carin. Dál si toho moc nepamatuji, až jen probuzení v odporné, páchnoucí díře. Byl jsem nucen potupně nocovat ve sklepě, spoután, bez krve. Druhého dne se mi dostalo jakési úlevy, mohl jsem se již volně pohybovat po domě. Odpoledne došlo k roztržce mezi Carin a Elroyem a po ní se nám nakonec podařilo dostat z domu.

Představte si ten šok, když se vrátíte z cest a na stole máte dopis se slovy, který je sice dlouhý, ale jeho obsah se dá shrnout dosti krátce: „Drahá, nelekejte se, Carin je u nás na menší dovolené.“
Hladová, nasr… a ještě tohle. Ale což, s Carin jsem tou dobou dobře vycházela a i když se mi to zdálo divné, rozhodla jsem se to tak nějak vzít jako skutečnost, stejně jsem měla milion jiných problémů, tak proč řešit další?
Setkávám se s Carin u Elroye doma, vysvětluje mi, že se to sice proběhlo trochu jako únos, ale že se na tom společně domluvili, protože si chce na pár dnů odpočinout od dění na Institutu. Fajn, fajn, fajn. Její věc.
Ani už pořádně nevím, proč se to tak semlelo, ale (tou dobou jsem ještě měla nějaké ty síly na disciplíny) svým hlasem jsem k Carin vysloveně vydupala její Bestii :-D…
Jelikož mě nemůže Trine najít doma u rokle, zkouší dům „strejdy“ a setkávám se i s ní. Nevysvětluju jí, proč je tu i Carin. Večer má malá princezna oslavu narozenin, pomáhám jí tedy s oblečením, šaty, líčením,… (no však to znáte ;D)
Na oslavě potkávám i Alexe, který vypadá jako by se napil z Nosferatu a pak to zajedl Kain-ví-čím. No prostě vypadá mizerně…
O něco později se s ním setkávám o samotě v komnatě. Nedopatření mi vyklouzne z pusy hloupě zformulovaná otázka ohledně Carin… Očividně si vydedukuje, že v tom velkolepém únosu mám prsty. Hlupák! Setřu jej slovy, že jako Rektora Carin potřebuju mít přehled a uši mám všude… (Kecala jsem jako hrom )… Snaží se mě po dobrém přesvědčit, abych řekla, kde jeho ctěná polovička je… Eh, to mu přeci jen nemohu říct. Musím ho potrápit! Chci si s ní slovně pohrát a uvažovala jsem i o tom, že poté mu řeknu, kde se Carin nachází… Ale ejhle. Ctěný Alexander nám vypění, urazí mě… Jeho problém. Já si na urážky zvykla… A on se tak připravil o možnost toho, aby zjistil, kde se Carin nachází.
Rozladěně kopu do všeho možného v lese, když se vracím za Elroyem. Alexander mě ale sleduje (čehož jsem si vůbec nevšimla). Vrhne se na mě, sletím do bahna a poté mě vycucne pomalu do poslední kapky… Upadám do mdlob…
Pamatuji si jen, jak mě Carin pomáhá dostat se do domu… Na ložnici, kde jsem zase sama… Na to, jak se snažím vstáv… Padám… Přichází za mnou Elroy s Carin… Elroy mě donutí napít se (i když protestuji, protože mám přeci trest). Napít mi dává i Carin, protože jinak bych to zřejmě nepřežila… (No dobrá, to asi trochu dramatizuji, i když Kain ví )

Ráno se probouzím a zjišťuji, že Alexander se nachází ve sklepení… No, že má Elroy doma něco jako kobku, to mi fakt uniklo… Doposud..
Mám sto chutí tomu spoutanému zmetkovi něco udělat, ale pak si říkám, nač se s ním zahazovat? Zrovna on mi za námahu nestojí…
Carin je na Alexandera naštvaná, snažím se ji dokonce i uklidnit… Jak ironické, když to vezmu takhle zpětně…
Nevím, co se pak přesně stalo, protože jsem nebyla u toho… Jen vím, že Carin s Alexanderem při mé další návštěvě již nebyli. Nevyptávám se Elroye. Věříte mi, že mi to bylo docela ukradené, proč už tam nejsou?

(Skoro celá A4 :-D, snad jsem na ni podstatného nezapomněla)

Zdlouhavé úvody nemám rád, ale když nějaký už být musí, aby uvedl děj do pohybu. Jo, když ztratíte z dohledu jednoho mladého Neonate, tak se teprve začnout dít věci. Byl to nudný den, Martina se v tom čase zrovna nacházela kdesi na druhém konci světa a já neměl co dělat, tak jsem si vyrazil na lov, který probíhal jako ty všechny předchozí. Znáte to, zvěřina prchá jakmile se přiblížíte na dvacet yardů. Dobře, tak vám by neunikla..
A jak tak znuděně postávám mezi stromy, zaujme mě pohyb, ladný, bezstarostný, mnohem lákavější kořist, než plachá zvěřina. Netrvalo dlouho a byla moje, sice se bránila jako lvice.. (chvíli dumá nad tím, jestli má zajít až do podrobností, které nakonec s pomyšlením na o hodně větší hněv barona vynechá)
Dones sem ji k sobě, kde o ni bylo královsky postaráno, nemyslím si, že by se jí tam nelíbilo, navíc si ji oblíbil i Vlk.
Z mladické nerozvážnosti mě taky napadlo sepsat dva pergameny o nějakou tu cetku, zda by se by se to ujalo, kdo ví.
A pak přijela Martina, sice se divila, co že to máme za návštěvu a říkala, že to dobře nedopadne, ale už se pomalu nedalo nic dělat a navíc události dále chytily rychlý spád, na můj vkus až moc rychlý.
Byla už noc, když ve vzduchu viselo něco divného a pak jsem slyšel Martinu, jak volá o pomoc, snad z posledních sil. Popadl sem pušku, Carin mezitím byla rychlejší, setkání s Alexandrem proběhlo až moc rychle, ve vteřině se válel v bahně a Martinu Carin vzala dovnitř, no a Alexandra jsem venku přece nemoh nechat. Když sem viděl, co proved Martině, tak sem jej zavřel do kobky, jak vhodné ubytování, co by si taky takový.. jinak zasloužil. A raděj nebudu domýšlet skutečnost, co by se stalo, kdyby se Martina nenapila.
Nakonec obá dvá zdrhli, přesněj Alexander i s Carin, po menší potyčce a vcelku už mi to bylo i tak nějak jedno..

Při mé menší procházce v lese mě neznámý cizinec - velmi dobře zamaskovaný - večer přepadl. Díky prvotnímu šoku, který jsem utrpěla, jsem se ze začátku ani nemohla dostatečně bránit, načež jsme se ocitli u jeho vily.
Z neznámého cizince se po čase vyklubal Elroy. A jak jsem se dozvěděla, tento únos provedl spíše z nudy. Dokonce mi bylo oznámeno, že poslal jakési zprávy mému dědovi a Alexovi - obsah nesdělen.
Díky tomu, jak mám stále každodenní nudný život - čili téměř pořád to samé, jsem si řekla, že by bylo fajn zůstat pár dní mimo to všechno.
Jenže to jsem nevěděla, co všechno se děje tam venku.

O několik dní později se vrátila Martina, se kterou jsme se v domě potkávaly poměrně často. Hned na to Martina připravuje Trine na oslavu, zatímco já někde běhám v lese se svojí vyvolanou Bestií. (velké díky )

Jakýmsi záhadným způsobem se Alex dostane k vile - jak později zjistím, tak po prokecnutí se Martiny, kterou po cestě sem vysaje do takového stavu, že je Martina naprosto neschopná pohybu a hrozí dokonce i smrt, proto jí co nejdříve dostávám do pokoje. Elroy se mezitím trochu "popere" s Alexem a zavře ho do cely ve sklepení v oslabení.

Když je Alex uzavřen, já a Elroy dáváme Martině napít, i když má trest, důvody jsou výše.

Den po tom se já nepohodnu s Elroyem a i s Alexem odcházíme.